5.11.08

New Engineering

V poslední době jsem četl několik divných manga komiksů, třeba "Believers" od Naoki Yamamoto. "New Engineering" Džuiči Jokojamy (Yuichi Yokoyama), který dnes přišel z Amazonu je ale docela jiná liga. Hlavními hrdiny jeho povídek nejsou lidi, ale krajiny a věci. Příběhy se odehrávají v jakémsi mimozemském světě, kde lidé nosí na hlavách akvária, větráky nebo stolní lampy a z věcí, které se v nich stanou nebudete chvílemi moc moudří. Ne, nejsou to hnusárny jako třeba u Shintaro Kago, ale děj je znepokojující a ve své nelidskosti otřesně mrazivý. Neznám moc manga komiksů beze slov, vlastně jsem si vzpomněl na Walking Man od Jiro Taniguchi, který je poselstvím klidu a vřelým obsahem naprostým opakem New Engineering.



Jokojama naštěstí ke každé povídce přidává komentář, který často prozradí, že hledat děj je u některých povídek zbytečné. Třeba úvodní "Book" je celá o muži, který rozsekává mečem různé knihy a pro autora to byla jen výmluva, jak se věnovat studiím knih rozpůlených ve vzduchu. I tak povídka dostala nominaci na letošní Eisner Awards v kategorii nejlepší povídka (!), ale cenu nezískala, stejně jako New Engineering v kategorii Nejlepší překladová kniha z japonštiny. Jokojama je možná avantgarda, ale v listopadu vyjde v angličtině (překládají se všudypřítomné onomatopoa která dodávají textu další rozměr) jeho další kniha Travel. Jsem trochu na vážkách, stejně jako u Yoshimoto Tatsumota a jeho výročních sborníků mám pocit, že jedna kniha úplně stačí.



K New Engineering více třeba:

FIGHT! FIGHT! FIGHT! The manga of Yuichi Yokoyama
Enigmatic Engineering - Yuichi Yokoyama's Visionary Architecture - Part 1
VOYAGE, COMBATS, TRAVAUX PUBLICS, Yuichi Yokoyama

To mi připomíná, že se mi podařilo shromáždit/prečíst/rozčíst už pátou z šesti knih nominovaných na letošní Eisner Award v "japonské" kategorii. Tady jsou:

The Ice Wanderer and Other Stories, by Jiro Taniguchi (Fanfare/Ponent Mon)
MW, by Osamu Tezuka (Vertical)
Naoki Urasawa’s Monster, by Naoki Urasawa (Viz)
New Engineering by Yuichi Yokoyama (PictureBox)
Tekkonkinkreet: Black & White, by Taiyo Matsumoto (Viz)
Town of Evening Calm, Country of Cherry Blossoms, by Fumiyo Kouno (Last Gasp)

Chybí mi Taniguči, což mě mrzí, ale na německým Amazonu už ho neměli a scanalation neexistuje. Monster jsem četl na počítači, ale nedostal jsem se daleko, stejně jako v anime seriálu (a přitom mám Urasawu hodně rád). Tezukův MW je dobrý, ale trochu jsem se už praotce mangy přejedl. Primitivní stavba děje, příliš mnoho dějových zvratů bez předchozího budování atmosféry, prostě prehistorie alternativní mangy. Town Of Evening Calm, Country Of Cherry Blossoms jsou dvě povídky o přeživších z Hirošimy. Příběh se odehrává až několik let po výbuchu (o kterém ale v manze nepadne ani slovo, přesto je tam ale pořád přítomný). Je to citlivější, abstraktnější a dokonce i o něco hlubší než Barefoot Gen. Existuje scanalation, ale musel jsem si to koupit i jako knihu (je to tenké). A na závěr jsem si nechal Tekkonkinkreet. Výtečný film od 4stupně, ale manga je na úplně jiném levelu. Marně hledám české slovo, anglicky je to "visual mindfuck". Nářez: kyberpunk bez počítačů. Žádný div, že právě Černý a bílý Eisnera nakonec dostal.